Nový garant Jan Faigl: "Málokde lze najít takovou koncentraci potenciálu a entusiasmu jako na OI"

Otevřená Informatika má od akademického roku 2019/2020 nového garanta. Stal se jím prof. Jan Faigl z katedry počítačů, kde vede v rámci Centra umělé inteligence laboratoř výpočetní robotiky. Seznamte se s novým garantem našeho programu a zjistěte, co má v plánu.

Robotik se slabostí pro programování

Jaká byla vaše role na OI předtím, než jste se stal garantem OI?

Do výuky OI jsem se zapojil v roce 2014 v úvodních programovacích kurzech po téměř desetileté zkušenosti s výukou na FEL. Nedlouho na to jsem se stal členem rady OI a garantem bakalářského oboru Software. Podílel jsem se i v rámci celofakultní komise na nové podobě výuky programování na FEL. Výsledkem je vyšší míra začlenění programování přímo do výuky v OI.

Programování je řemeslo, které je třeba trénovat. I proto jsme v OI šli cestou více programovacích jazyků. Jejich principy jsou si podobné a na základě pochopení klíčových fundamentů je pak snazší naučit se další jazyk. Třeba takový, o kterém ještě ani nevíme, že bude existovat.  

Váš výzkum se pohybuje na poli umělé inteligence a autonomní robotiky. Kdy jste se poprvé začal zajímat o tohle téma?

Pokud si dobře vybavuji, tak první experimenty s mechanismy a ovládáním jsem realizoval již v dětství. Následovalo období vytváření virtuálních světů v paměti počítače na základní škole a systematičtější propojování programů s reálným světem na střední škole, kdy jsme programovali např. robotický manipulátor, ale také jiné mechanismy. Tehdy to bylo v assembleru, případně přímo ve strojovém kódu. To byl okamžik, kdy jsem byl poprvé fascinován ovládáním nějakého zařízení programem. Do té doby to bylo vždycky fyzicky zadrátované, ať už tranzistory, logickými obvody (hradly) nebo operačním zesilovačem. 

Vždy je co zlepšovat

Co se nejvíc změnilo od začátku vašeho doktorandského studia na FEL v roce 2003?

Určitě se změnily technologie, a přestože se to možná nezdá, procesně se relativně hodně věcí zvládá na FEL elektronicky a celkem jednoduše. Určitě to může být lepší, ale také jsem na zahraničních univerzitách zažil i mnohem méně přívětivé situace. Mnohem zásadnější změny ale vnímám v otevřenosti a excelenci.

Čas od času se setkávám s překvapením a úžasem, které bortí stále zažité představy o zkostnatělém fungování vysoké školy. Na jednu stranu je příjemné slyšet následná slova chvály, že to děláme jinak. Na druhou stranu nás stále čeká hodně práce v komunikaci směrem k veřejnosti, které chceme sdělit, že děláme špičkový výzkum, který se odráží ve výuce. Také že naši učitelé nejsou odpadlíci přežívající v ústraní a stínu vysoké školy, ale že jsou úspěšní v tom, čemu se věnují; že mimo všech svých projektových a výzkumných úkolů se rádi podílejí i na vzdělávání budoucích generací.

Pod novým vedením rozkvetou volitelné předměty a zahraniční cesty  

Na co se těšíte jako garant OI? 

Nejvíc asi na spolupráci s úžasnými lidmi, kteří OI vybudovali a dále budují. Roli garanta chápu jako prostředníka mezi programem a vedením fakulty. Také to jsou skvělí studenti, kteří u nás studují. Těší mě vidět, že vědí, proč si zvolili OI a věnují se studiu se zaujetím a zarputilostí. To je silný motivátor, proč se snažit studium co nejvíce zpříjemnit a poskytnout co nejvyšší přidanou hodnotu OI. 

A na co byste se rád ve své nové funkci zaměřil?

Nápadů je několik, určitě mezi ně patří podpora studentů v získávání zahraniční zkušenosti, větší míra začlenění projektů do výuky, ale také nové a atraktivní předměty, které umožní nahlédnutí do nových fundamentálních konceptů. Zde bych mohl prozradit připravovaný kurz „Deep Learning“ věnovaný problematice hlubokého učení.

Některé aktivity půjdou rychleji, něco bude vyžadovat více času, neboť je nutné zohlednit omezující podmínky a všechny důsledky, které na první pohled nemusí být zcela zřetelné. Například každý nový volitelný předmět znamená pro studentky a studenty také další potenciální zvýšení náročnosti, byť dobrovolné. 

Máte za sebou vy sám nějaké zahraniční cesty?

Nejvíce času jsem strávil v USA v rámci výzkumného pobytu na USC (University of Southern California), který byl podpořen Fulbrightovým stipendiem. Kromě odborného působí jsem měl také příležitost cestovat. V Americe je úžasná rozmanitost přírodních podmínek, od písčitých pláží až po divoké pacifické pobřeží na severu, husté lesy v Oregonu, pohoří Sierra Nevada, pouště a Velké planiny na středozápadě až po Velká jezera nebo mokřady podél Mississippi.

Relativní extrémy spolu s jednoduchostí cestování poskytují zážitek napěchovaný dojmy, na který rád vzpomínám. I když se tam rád vracím a cestuji i do dalších destinací, ryzí „wow“ efekt z této různorodosti se už u dalších cest tolik nedostavuje. V tom byla učarující jedinečnost okamžiku.

Nejsme v tom sami

Jakou roli podle vás na OI hraje spolupráce s průmyslem? Plánujete ji nějak rozvíjet?

Dá se říci, že zásadní. Na jedné straně plní úspěšní absolventi společenskou objednávku na výchovu nové generace odborníků, kteří najdou uplatnění v průmyslové praxi nebo třeba založí nový startup.  Nicméně je tu také druhá strana, kterou vidím zejména v transferu nejnovějších poznatků do průmyslové praxe. Vnímám tak potřebu vzájemné synergie univerzity a průmyslu. Důležité je nalézt rovnováhu mezi vzděláváním ve smyslu pochopení principů, seberozvoje a připravenosti na nové výzvy a někdy přílišným důrazem na okamžitě uplatnitelné technologie, které ale mohou velmi rychle zastarat.

Jak se reálně může taková spolupráce projevovat?

Například formou zapojení do výuky, spolupráce na závěrečných pracích nebo podpora studentů OI, jako je například již řadu let fungující stipendium za nejlepší výsledky ve SCIO testech z matematiky, na kterém se pravidelně finančně podílí firma Blindspot Solutions založená absolventem FEL.

Otevřená informatika připraví studenty na budoucnost, která je dosud neznámá

A teď k tomu, co se měnit nebude. Jaké je postavení OI na poli informatického vzdělávání a v čem spočívají naše výhody?

Za největší výhodu považuji partu nadšených lidí, kteří za programem stojí. Ať už se jedná o zapálené učitelé nebo přední experty ve svých oborech. Všichni jsou s nadšením připraveni sdílet své znalosti a předávat zkušenosti. Máme jeden z nejpříznivějších poměrů počtu studentů na učitele, kteří se tak mohou studentům věnovat.

K tomu nesmíme zapomenout, že na OI jsou podobně motivovaní studenti. Za dobu své existence má OI řadu úspěšných absolventů, kteří se rozhodli pokračovat ve vědecké kariéře, nalezli uplatnění v předních technologických firmách s celosvětovým působením nebo úspěšně rozvíjejí svůj startup. Málokde lze najít takovou koncentraci potenciálu a entusiasmu, což má svůj dopad na tvůrčí náladu. 

Jak se to odráží ve výuce a skladbě předmětů?

OI bych neoznačil za tradiční informatický obor, nabízející pouze izolované vzdělání v klasických informatických tématech. Když se podívám na skladbu specializací, odborných předmětů a vyučujících, vidím hlavní přednost OI v synergii základních teoretických poznatků s konkrétními odbornými dovednostmi. Je možné vystudovat softwarové inženýrství a zároveň nahlédnout pod pokličku metodám umělé inteligence, počítačového vidění nebo datových věd. Studentky a studenti mohou propojit principy interakce člověka s počítačem s na významu nabývajícím Internetem věcí nebo problematikou kybernetické bezpečnosti, ale také mohou kombinovat datové vědy s oblastí vizualizace, 3D modelování nebo počítačových her (tomu se věnují mí kolegové na katedře grafiky a počítačové interakce).

Jste hrdým otcem dvou dětí. Poslal byste je v budoucnu na OI?

Pokud by to byla jejich volba, tak určitě. V současné době je trošku brzy předjímat, jak budou zaměřeny, i když se přirozeně snažím směřovat je k technice a informatice, neboť jsou nedílnou součástí našich každodenních životů. Rozhodně bych je nenutil, ale podpořil. Přijde mi důležité, aby na OI byli studentky a studenti, kteří vědí co a hlavně proč studují. 

Kdybyste mohl znovu jít do školy, který obor byste si zvolil?

Velmi těžká otázka. Se všemi dosud získanými zkušenostmi mě fascinuje propojení robotických systémů s biologickými organismy. Všímám si velkých výzev na hranici sociálních a technických věd. S technickým náhledem a analytickými schopnosti vidím souvislosti a přesahy s jinými oblastmi. S rozvojem autonomních systémů začínají nabývat na významu etické souvislosti, ale také důvěra a soukromí.

Přesto všechno mi přijde nejdůležitější schopnost porozumět souvislostem a způsobům, jak věci fungují. K tomu je užitečné modelování a schopnost formálního popisu, který nabízí matematika. K modelování pozorovaných zákonitostí pak fyzika. To všechno nakonec vede k realizacím prostřednictvím počítačů, kde potřebujeme programování, algoritmy, zpracování dat, mechanismy autonomního rozhodování a řešení komplexních a rozsáhlých úloh, kde dostává slovo umělá inteligence.

Proto bych pravděpodobně opět volil směr blízký umělé inteligenci a počítačovému zpracování dat a zcela jistě na technické škole, která propojuje teoretické znalosti s řešením konkrétních problémů a dokáže naučit improvizaci a schopnosti kompromisního řešení. Je důležité naučit se čelit výzvám, které jsou zatím stěží představitelné a naučit se flexibilně řešit problémy i za ne zcela ideálních podmínek. Být připraven na nepřipravené považuji za základní koncept, který na OI rozvíjíme.

A na závěr nám na sebe prozraďte něco, co nikdo neví.

Může být zajímavé, že za celou dobu co jsem na fakultě na Karlově náměstí, což je skoro více než 20 let, tak jsem nikdy nebyl ve zdejší menze. A abych přidal i nějakou snad vtipnou historku, tak to bylo, když mne manželka přesvědčila k první jízdě na kolečkových bruslích, což bylo více než 10 km cesty včetně rozbité panelky s následným překonáním železničního náspu a tratě. Jeden by řekl, že pro první seznámení ne úplně ideální trať. Nutno podotknout, že v těch nejnáročnějších pasážích mě přenesla a byla mi oporou, což platí i nyní, neboť garanství OI na času nepřidá a bez její podpory a tolerance bych to jen stěží zvládl. Proto jí patří můj velký dík!

Rozhovor s novým garantem OI připravila Mgr. Karolína Poliaková.